K barelům do 3.750m jsme s kamarádem Markem dorazili lanovkou za husté vánice v pátek 26.dubna navečer. V barelu u Achsada byla už skupina Rusů s nepálským horským vůdcem a dva Francouzi, všichni zde už 5 dnů byli zavření a čekali na zlepšení počasí. To se mělo opravdu podle předpovědi vylepšit už v sobotu. Měli naplánováno vstát ve 2 ráno a v půl 4 se nechat rolbou vyvézt k Pastuchovým skalám cca do výšky 4.600m. Tak jsme se rozhodli kvůli nejistému výhledu na počasí se k nim přidat, i když zcela bez aklimatizace. Podle měření jsme večer měli 92-93% kyslíku, takže to nevypadalo až tak špatně. Rusové, co byli nahoře už týden, měli saturaci kolem 90% a paradoxně nejméně (89%) měl ten Nepálec. Trochu zvláštní, že?

V noci pořád ještě dost foukalo a byla i pořádná zima když jsme prakticky beze spánku vyrazili. Na sobě 4 vrstvy včetně péřovky, na rukou dvojité rukavice a v botech ohřívací pytlíky. Na lyžích to šlo cca do 5.000m, ale pak uz začaly pásy tvrdého ledu a tak lyže šly dolu a dál se šlo na mačkách. Celkem zřetelná cesta po svazích výchoního vrcholu se zvedala do sedla. Tam jsem byl asi v půl 7 a moc dobře to už nešlo, hlavně kvůli nedostatku spánku mi nebylo moc dobře a každou chvíli jsme si sednul a málem usnul. A tak vzhledem ke vzdálenosti k západního vrcholu jsem to vzal na východní vrchol, kde jsem to v 7 ráno otočil z vrcholové partie zpátky do barelu.

V neděli bylo ještě lepší počasí, úplně modro. Tak jsem odpoledne chytil stopa na sněžném skůtru a nechal se vyvézt na Priut do výšky 4.100m. Priut sice vyhořel, ale stojí tam několik kontejnerů a různé boudy na přespání. Chytil jsem boudu sice bez plynu a částečně uvnitř zavátou sněhem, ale byly tam matrace a starý spacák a tak ještě v péřáku a s péřovkou na nohou to bylo nakonec lepší spaní něž na barelu v pěti vedle sebe.

V pondělí ráno jsem vstal po páté, vypil zbytek jedné lahve s pitím s sebou (ze spacáku) a ve 3/4 na 5 za mírného větru vyrazil na lyžích nahoru. Lyže jsem tentokrát nechal už na Petruchovkách ve 4.600 a dál nalehko, šlo to výborně, jen s hůlkama, cepín jsem ani jednou nevyndal a ve 3/4 na 10 jsem byl za celkem silného větru na západním vrcholu.

Zpátky u barelů ve 3.750m jsem byl ve 12. Sbalili jsme krámy a ve 3 jsme dojeli dolu na spodní stanici lanovky a po pivku a šašlikách odjeli s Achmedem zpátky do Minerálek.

V Minerálních vodách jsme ještě absolvovali opravdický 1.májový průvod i s veterány z války a kolektivy pracujících, cvičenek a občanských kolektivů, za zpěvu internacionály z tlampače stalinisticko-sovětské skupiny místních komunistických aktivistů.

Duben 2013

Zpět na hlavní stránku

Další informace: karel@praha.cz