Přístup:
Do Grundu jsme po převážně noční jízdě s Tomíkem dorazili někdy po 10. Parkoviště za 6CHF/den. Kolem 1 jsme vylezli ze zubačky na stanici Jungfraujoch (157CHF, 3.450m) a vydali se na Monsjochhütte (3.650m). Tam jsme byli kolem 3 a protože bylo pěkně a předpoveď na další dny nic moc, rozhodnutí vyrazit ještě teď nahoru na Mnicha bylo učiněno okamžitě. Poznámka: tentokrát se nám spoléhat na předpoveď moc nevyplatilo, protože namísto přibývající oblačnosti a bouřek bylo naopak celou dobu čím dál tím více nádherně!

Mnich:
Nástoupili jsme kolem pul 4 přes sněhové pole do skalek kousek nad chatou. Cesta vede po hřebínku, bez nejakých zvláštností, na dvou sněhových polích je dokonce možno jistit na tyčích. Výhledy jsme si moc nevychutnali, jen tu a tam díra v mracích. Mysleli jsme že takhle pozdě budem na kopci beznadějně poslední, ale ještě při sestupu jsme potkali švýcarský páreček deroucí se nahoru. Zpátky v chatě jsme byli kolem 6.

Je ale pravda že když o dva dny později sestupovala slovenská skupina v půl 9 večer, horský vůdce v chatě to komentoval slovy: "...verrückte Tschechen!". Asi tak k tomu jak vzniká hodnocení horolezců podle národností...

Ubytování:
Ubytovani v chatě Monsjochshütte je za 25CHF bez jídla, za 60CHF s večeří a snídaní. Litr horké vody 5CHF, pivo 5.80CHF. Snídaně pro Jungfrau se podává mezi 4 a 4:30, pro Mnicha mezi 6 a 7hod.

Jungfrau:
No my jsme to nijak nehrotili, vstali jsme po 6, před 7 jsme vyrazili na Jungfrau. Ve čtvrt na 8 u stanice zubačky jsme přišli na moje zapomenuté mačky, takže poklus zpátky do chaty. Při té příležitosti jsem ješte vzal Tomikovi jeho zapomenutý druhý cepín, což se ukázalo být velice potřebným.

No a tak konečně jsme se ve čtvrt na 9 navázali a vyrazili přes ledovec k nástupu na kopec. První část vede po skále, po úvodním výšvihu je u slaňovacích skob se smyčkama potřeba se nehnat pořád nahoru, ale začít traverzovat vlevo skoro celou skalku obejít a pak teprve ji dolézt nahoru lehkým terénem na ledovec. Po něm vede bezproblémová cesta vzhůru do sedla. V závěru je poměrně strmý ale krátký a bezpečný výšvih na hřebínek. Tato horní část cesty po ledovci a závěrečný výšvih je dobře vidět ze stanice Jungfraujoch.

Pak následuje kratší neúpříjemný firnový traverz ke skalkám, který je možno až v horní části odjistit na jedné tyči. Následují - za dobrého počasí při suché skále - dva celkem bezproblé skalní úseky přerušované firnovými poli kde se dá opět něco odjistit, ačkoliv zde se to nezdá být až tak úplně nutné.

Závěr už je zas jen po čisté skále a tak v pul 12 už jsme se slunili na skalnatém vrcholu. Cestu zpět si lze zkrátit ze sedla pod výšvihem slaněním přímo dolu po ledovci, slaňuje se přes odtrh a ledovcové pukliny. Nevyhodou této varianty je to, že vede celou dobu pod seraky. Vzhledem k tomu ze se sestupuje zupravidla odpoledne, kdy do toho pere slunce uz par hodin, tak my jsme k sestupu použili stejnou cestou jako jsme stoupali nahoru, přes malou ledovou stěnku u nástupu, kterou Tomík slanil, a já s ohledem na drásání lana, raději slezl na hrotech.

A když jsme se cestou dolu vyloženě flákali a fotili, i tak jsme si před pul 3 už užívali pivko v restauraci na stanici Jungfraujoch.

Po dosažení obou hlavních cílů jsme se třetí den cítili přeci jen trochu opotřebeně a ani motivace a morálka nebyla vysoká. Vyhrabali jsme se z pelechu v 7, když už skoro sklízeli snídani. Nakonec jsme před 8 víceméně z povinnosti vyrazili přes ledovec severovýchodním směrem na jižní hřeben Eigeru. Hned na úvod jsme si střihli hodně exponovaný nepříjemný ledový hřebínek a vlezli do skalek. Je to 2x nahoru a dolu než se člověk dohrabe k vlastními vrcholovému hřebenu. V 10 bylo jasné, že je nejenom sakra pozdě, že nemáme na to matroš, aale hlavně, že se nám vlastně ani moc nechce. No a tak jsme to celkem rychle a jednohlasně otočili. Jen škoda toho krásného počasí! Je jasné, že sem musíme znovu, a s počasím je to pokaždý loterie..

Vybavení:
V letní sezoně, a za dobrého počasí, se dá bez problému vyjít nahoru v lehkých pevných pohorách. Dobré mačky, dva cepíny jsou rozuhodně výhodou!

Výstup na Mnicha

Vrcholový hřebínek na Mnicha

Pohled na Jungfrau z ledovce pod Monsjochhütte

Výšvih do sedla

U traverzu, v pozadí Mnich

Skalky

Září 2009

Zpět na hlavní stránku

Další informace: karel@praha.cz