Kilimanjaro. Afrika, necelých 6tis metrů, lehký bezproblémový výstup. Přesto mu místní přezdívají Kili-Man-jaro. Zabijákem je právě svou svůdnou lehkostí, snadnou dostupností a výškou. Těch necelých 6tis metrů nad mořem, kam se člověk dostane za 3 dny bez jakékoliv pořádné aklimatizace, to je snadno smrtelné. V případě vážných potíží je na kopci dostupná pomoc, ostatně za tech $500 USD vstupného do parku je to vcelku očekávatelné.

Pojďme k nákladům: výlet na Kilimanjaro rozhodně není levný. I když jde člověk sám, stejně mu nakonec nezbude než přistoupit na místní hru a podporovat umělou zaměstnanost. Takže po intenzivním vyjednávání se mi podařilo redukovat velikost doprovodné skupiny z původních 8 na 4: průvodce, kuchař, pomocník kuchaře a jeden nosič. V menším počtu to bylo prostě neproveditelné :-) Ale byli to fajn lidi, všichni ochotní, pracovití, vesměs živí rodiny a práce na Kili je pro ně jediným zdrojem obživy. Je třeba kromě základní dohodnuté ceny za výstup počítat se spropitným, které je víceméně automaticky očekáváno. Zvláště nosiči jsou na něj z velké části odkázáni, a pohybuje se ve výši 40-120 USD na hlavu, podle funkce a spokojenosti zákazníka.

Kilimanjaro je jen kousek pod rovníkem takže se dá vyrazit prakticky kdykoliv. Výstup normálně zabere tak 5-6 dnů, to kvůli značným vzdálenostem které je potřeba překonat, ale hlavně kvůli alespoň minimální aklimatizaci. Třetí kemp je totiž ve výšce 4 700 m a to není na spaní bez aklimatizace zrovna příjemná výška.

Výstup - cestou Horombo - jde zvládnout i za 3 dny s vynecháním noci ve třetím táboře. První část cesty vede od vstupní brány do parku převážně lesem k prvnímu táboru Mandara (2700m). Jsou tu prosté chatky, velké společné jídelny, večer už je celkem chladno. Koupit se tu nic nedá. Další etapa je už zajímavější, cesta záhy opouští les a otevírají se výhledy, je možné udělat odbočku k malému zarostlému kráteru. Druhý tábor Horombo (3700m) je koncipován stejně, i zde je tekoucí voda. V noci tu už mrzne. Obvyklé je zůstat zde jeden aklimatizační den. Jelikož jsem chtěl ušetřit čas na další africké zajímavosti, rozhodl jsem se přeskočit noc ve třetím táboře Kibo (4700m) a tím pádem i aklimatižační den ve druhém táboře a šel jsem nahoru rovnou z druhého tábora. Znamenalo to překonat 2100 výškových metrů a více než 30km pochodu za jeden den, ovšem stálo to za to. Místo 5-6 dnů jsem z Kili odjížděl tretí den a zbylo mi více času na přírodu a lidi.

Doprava: letecky do Nairobi v Keni, pak den cesty autobusem přes hranice do Tanzánie, nebo - dražší varianta - přímo na letiště Kilimanjaro International Airport. Dále autobusem do Arushi, odtud pak k některé ze vstupích bran.

Co dál...? Po celkem povinném výstupu na vrchol Kilimanjára jsou asi největšími lákadly Tanzánie Masajové a Safari.

Nutno podotknout že obojí je dnes už velice komercionalizovaná záležitost. Masajové žijí povětšinou v přírodních rezervacích nebo v jejich okolí. Živí se převážně pastevectvím, ale příjmy z turismu hrají i v jejich ekonomice čím dál významejší roli. Vyjímkou dnes není pastevec v typické masajské červené tunice, kráčející za stádem koz stypickou napostradatelnou holí v jedné a s mobilem v druhé ruce...

Pokud chcete vidět Masaje zblízka, můžete buďto navštívIt masajskou vesnici, za vstupné cca 50 USD na osobu, za příplatek i s focením. Jíná možnost je vydat se třeba na trh kde Masajové obchodují s dobytkem. Tato varianta mne lákala více, neboť zde bylo možno legendami opředené bojovníky vidět a fotit v jejich běžném každodenním prostředí. Pokud jde o krásně zdobené masajské ženy, udělal jsem tu "chybu" že pro pořízení fotografií jsem byl ochoten zakoupit jejich ozdoby. Během minuty mne obklopil a zajmul houf Masajek, ze kterého nebylo možno se osvobodit. Nakoupil jsem asi metrák prívěsků, náramků a ozdob, ale to jen rozohnilo jejich obchodního ducha, takze fotit se stejně nedalo. Nakonec jsem byl ještě rád, když se mi povedlo uniknout z jejich sevření celkem svižným poklusem za pomoci dvou místních Tanzánských přátel, kteří je zdržovali a marně vysvětlovali, že už si od nich nic, ale opravdu NIC nekoupím!

Hlavními lákadly na Safari jsou tři rezervace v relativní blízkosti Arushi. Asi nejznámější je kráter Ngorongoro. Je to údajně největší nezatopená kaldera na světě (průměr 19km). Žije zde - snad až na žirafy - pestrá směsice atraktivních afrických zvířat. Osobně mi alepřišla zajímavější a hezčí méně známá rezervace Tarangire. Není zde sice možno spatřit lvi, ale ostatních zvířat, žiraf a hlavně slonů, je zde více a hlavně je možno je pozorovat opravdu zblízka. Je zde i ménší provoz, méně návštěvníků. Oproti Ngorongoro má Tarangire jednu botanickou lahůdku, kterou by byla opravdu škoda vynechat: stromy baobab. Jsou to velice mohutné a zvláštní stromy, rostoucí podle legendy kořeny vzhůru.

Poslední z trojice těchto parků je jezero Manyara. Je to kromě přírodní rezervace místo nejstarších fosilních nálezů předchůdce člověka a také místo, kde se mají údajně vyskytovat 4 lingvisticky nejstarší dosud používané jazyky na Zemi.

Pro ubytování, dopravu, permint, zajištění nosičů.. ale i safari a další aktivity, vřele doporučuji využít služeb místního prátelského a férového průvodce: Frank Mtei (frankmtei(zavináč)yahoo.com)

Červenec 2010

Výstup na Kilimanjaro cestou Horombo

Cesta, lidé, Masajové

Safari v Ngorongoro, Tarangire a Manyara

Zpět na hlavní stránku

Další informace: karel@praha.cz